Vodorovné dopravní značky
Vodorovné dopravní značky (například vyznačení jízdních pruhů, přechodů pro chodce atd.) mají největší nevýhodu v zimním období. Během zimy může být značení zakryto sněhovou či ledovou pokrývkou a stává se tak téměř neviditelným. V některých případě jsou proto vodorovné značky doplněny ještě svislou dopravní značkou (např. u přechodu). Občas se ale stává, že i na ně se nalepí čerstvý sníh a mnohdy nejsou dostatečně čitelné. Vodorovné čáry, představující krajnice, bývají v zalesněných úsecích zasypány opadem listí, jehličí a dalšího materiálu ze stromů.
V průběhu několika let jsou vodorovné dopravní značky zatížením a opotřebením zcela odstraněny z povrchu vozovky. Vodorovné značení je tak nutné neustále obnovovat, což je velmi nákladné. V obcích mohou být vodorovnými značkami zobrazována i omezení rychlosti, což ztrácí efektivitu s postupným odstraňováním značení opotřebením. Nejsou tedy nejvhodnější variantou značení na dopravně zatíženějších komunikacích.
Svislé dopravní značky
Svislé dopravní značky mají mnohem delší životnost. Pokud jsou umístěny na exponovaných místech, kde na ně intenzivně působí sluneční záření, vítr a mráz, dochází k postupnému blednutí a olupování barvy. Jedná se však o proces několika desítek let. Velký problém představují stromy či keře v blízkosti těchto značek, které nejsou pravidelně udržovány. Značky mohou být zakryty větvemi dřevin, o které se nikdo nestará. Může dojít i k ulomení části stromu a následné deformaci značek – čímž se snižuje jejich čitelnost. V tomto případě je nutno uvažovat nad pravidelnou úpravou zeleně, aby bylo těmto možným problémům zamezeno.
Dopravní značky bývají umístěny i na nepřehledných místech, např. v bezprostřední blízkosti vzrostlého stromu nebo za vyčnívající částí domu. V takových případech značky naprosto ztrácí svou funkci. U informativních dopravních značek bývají problematická umístění a orientace u křižovatek, kde jsou např. značky označující názvy ulic nebo jiného veřejného prostranství umístěny pouze na jedné straně křižovatky, což je pro některé řidiče, zejména na křižovatce, těžké nalézt.
Bezpečnostní zrcadla, patřící mezi dopravní zařízení, se umisťují v nepřehledných úsecích křižovatek nebo i u nepřehledných výjezdů od domů. Ve zmíněných úsecích se nelze vždy spoléhat na bezpečnostní zrcadla. Nedávají úplný přehled o situaci, čímž neposkytují dostatečnou reakční dobu. V těchto případech je nejbezpečnější stavební úprava křížení komunikací.
V případě dočasného dopravního značení, určeného nejčastěji pro stavební práce na vozovce, dochází k ponechání těchto dopravních značek na vozovce či v blízké zeleni i po ukončení stavebních prací. Tímto dochází k mylnému upozornění řidičů na již neexistující proces. Některé provizorní dopravní značky jsou také zapomenuty v příkopu a neodklizeny, čímž tak vzniká nežádoucí odpad v krajině. Pro snížení rychlosti vozidel přijíždějících do obce se staví tzv. vjezdové ostrůvky, které mohou být jednostranné nebo oboustranné. Tyto ostrůvky nutí vozidla k vychýlení se ze své trajektorie po zakřiveném jízdním pruhu a snížení tak jejich rychlosti. Ostrůvky je však nutno dostatečně zvýraznit, především dopravním značením, ale také např. osvětlením nebo zelení. Pokud jsou však tyto prvky blízko za horizontem či zatáčkou, stávají se pro řidiče nebezpečné. V takových případech je potřeba zvážit, zda je tato metoda opravdu nutná.
